Latinský název: Ornithoctonus
Běžný název: Earth Tiger Tarantulas
Původ: jihovýchodní Asie (Thajsko, Myanmar)
Typ: fosoriální (hrabavý rod)
Velikost: přibližně 12–16 cm rozpětí nohou
Podčeleď: Ornithoctoninae
Terárium: horizontální typ s dostatkem prostoru pro hrabání
Substrát: vlhký, pevný (min. 15–25 cm pro hluboké nory)
Teplota: přibližně 24–28 °C
Vlhkost: vyšší (60–80 %)
Úkryty: vhodné – podpora začátku nory
Ornithoctonus je rod asijských sklípkanů patřící mezi tzv. „earth tiger“ tarantule, které se vyskytují v tropických oblastech jihovýchodní Asie. Tito sklípkani jsou typicky vázáni na vlhké lesní prostředí, kde si vyhrabávají hluboké podzemní nory v měkké půdě.
Většinu života tráví ukrytí pod zemí, kde si vytváří propracované tunely vystlané pavučinou. Nory mohou dosahovat značné hloubky a slouží jako úkryt i jako základna pro lov. Aktivní jsou především v noci, kdy číhají u vstupu do nory na kořist.
Jedná se o velmi rychlé, silně reaktivní a defenzivní sklípkany. Při vyrušení se snaží okamžitě stáhnout do nory, ale v případě ohrožení mohou zaujmout výstražný postoj a bránit se. Stejně jako ostatní asijské druhy nemají obranné chloupky a spoléhají se především na kousnutí.
Vzhledově jsou spíše tmavší, robustní a méně kontrastní než některé jiné asijské rody, ale působí velmi „divoce“ a typicky reprezentují skupinu earth tiger sklípkanů.
Rod Ornithoctonus patří mezi typické zástupce tzv. „earth tiger“ sklípkanů a často slouží jako referenční příklad chování této skupiny. Sdílí podobné nároky i chování s rody jako Chilobrachys nebo Cyriopagopus.
Některé druhy si dokáží vyhrabat velmi hluboké nory, které mohou přesahovat 30–40 cm. Tyto nory jsou pečlivě vystlané pavučinou a mají stabilní mikroklima.
Známým druhem je například Ornithoctonus aureotibialis, který je oblíbený v chovu díky kontrastnímu zbarvení nohou, což je u jinak spíše tmavého rodu výjimka.
Zástupci rodu Ornithoctonus jsou aktivní predátoři, kteří přijímají běžný živý hmyz, jako jsou cvrčci, švábi nebo sarančata. Loví především z úkrytu a reagují velmi rychlým výpadem na kořist. Mladí jedinci se krmí častěji (každé 3–5 dní), dospělci přibližně jednou za 7–10 dní.
← zpět na seznam rodů